Když motor ztrácí dech, zkontrolujte vzduchový filtr

Teplota a vlhkost jsou klíčové. Skladujte v suchém, tmavém a dobře větraném prostoru s teplotou mezi 10 a 25 stupni Celsia. Nevystavujte pneumatiky přímému slunci, zářivkám ani mrazu. UV záření a ozon z elektromotorů či svářeček urychlují křehnutí pryže. Pokud skladujete venku, pneumatiky musí být pod neprůhlednou plachtou, ale nikdy přímo na zemi – použijte dřevěné palety nebo gumové rohože, aby se zabránilo odvodu tepla od studeného betonu.

Jak správně zaparkovat mezi dvěma auty Když už najdete volné místo v řadě, nespěchejte. Zaparkovat na jeden pokus je sice hezké, ale riskantní. Nejprve si ověřte, že je místo dostatečně dlouhé – alespoň o půl metru delší než vaše auto. Pokud máte vůz s větším rozvorem nebo delší převisy, počítejte s tím, že potřebujete víc prostoru. Při couvání do mezery sledujte nejen zrcátka, ale také mrtvý úhel – může se tam objevit cyklista nebo chodec. Pokud si nejste jistí, vystupte a podívejte se, jak daleko jste od obrubníku i od sousedních vozů.

Při měření odšroubujte krytku ventilku a pevně přiložte manometr tak, aby vzduch neunikal. Srovnejte naměřenou hodnotu s doporučenou a případně doplňte vzduch nebo naopak upusťte přebytečný tlak. Kontrolu provádějte alespoň jednou za měsíc a před každou delší cestou. Pokud máte pochybnosti o přesnosti tlakoměru na čerpací stanici, pořiďte si vlastní – malý přenosný manometr se vejde do přihrádky a je spolehlivější, protože ho používáte vždy stejně. Pozor také na krytky ventilků – pokud chybí, do ventilku se dostává vlhkost a nečistoty, které mohou způsobit pomalé úniky vzduchu.

Nejčastější chybou je příliš energické drhnutí. Tím se nečistota nerozpustí, ale zatlačí hlouběji do vláken, a nakonec se vytvoří tmavší mapa, kterou už nevyčistíte. Druhým kardinálním hříchem je použití přípravků s obsahem chlóru nebo acetonu – ty spolehlivě zničí barvu i strukturu. Máte-li na sedačce mastné skvrny, posypte je kukuřičnou moukou a nechte přes noc působit, poté vysajte a teprve pak pokračujte mokrým čištěním. Sušák nebo větrák urychlí vysychání, ale nepokládejte na mokré čalounění noviny ani igelit, který zabrání odpařování a podpoří plíseň.

Po vložení nového filtru zkontrolujte, že skříňka správně dosedá a všechny spony jsou zacvaknuté. Špatně uzavřená skříňka může způsobit, že se do sání dostane nefiltrovaný vzduch, což je stejně škodlivé jako jízda se zaneseným filtrem. Pravidelnou kontrolu provádějte ideálně při každé výměně oleje, kdy máte motor otevřený a snadno se k filtru dostanete. Tímto způsobem předejdete nenápadnému poklesu výkonu a udržíte si jízdní vlastnosti vozu bez zbytečných nákladů.

Před uložením pneumatiky důkladně očistěte od bláta, kamínků a zbytků brzdového obložení. Nechte ji zcela vyschnout, a to i zevnitř. Vlhkost uvnitř pneumatiky se postará o korozi ocelových lanek v patce a později o jejich praskání. Na suchý povrch můžete nanést tenkou vrstvu ochranného přípravku na pneumatiky, ale pozor: žádný tuk, olej ani silikonové spreje na bocích, které obsahují rozpouštědla. Tyto látky narušují pryž a urychlují stárnutí.

Pokud se vám zdá, že je čalounění po čištění stále šedé a vláknité, zbavte ho zbytků saponátu. Čistá voda a mikrovlákno – tolikrát, dokud se na utěrce nepřestanou objevovat pěnové stopy. Zbytky čističe působí jako magnet na špínu a povrch se znovu zašpiní mnohem rychleji. Po dokonalém vypláchnutí nechte interiér důkladně vyschnout a vyvětrat. Při správném postupu vydrží čalounění čisté měsíce, a hlavně se vnitřek vozu stane hygieničtějším místem pro běžné cestování.

Začněte vždy suchou fází. Vysavač s kartáčovou hubicí odstraní z povrchu i z hloubky pórů větší nečistoty, které by se při mokrém čištění rozmáčely a vtlačily ještě hlouběji. Pokud nemáte vysavač do auta, postačí obyčejný domácí s redukcí na hadici. U látkových sedaček projděte i spáry mezi opěradlem a sedákem, kde se drží drobky a písek. Na zaschlé skvrny od tekutin naneste před vysáváním suchý jedlý škrob, nechte působit hodinu a teprve poté vysajte – vytáhne ze středu vlákna i mastnotu.

Než zaparkujete, vždy si přečtěte dopravní značení. Častou chybou je zastavení na místě, které je povolené jen pro držitele parkovací karty, nebo v zóně s časovým omezením. Pokud si nejste jistí, raději zajedete o kus dál a místo si projdete pěšky. Lepší je pět minut chůze než pokuta nebo odtažení vozu. Také si všímejte, jestli není u krajnice hydrant, vjezd do garáže nebo přechod pro chodce – policie i městská policie na tohle dohlíží a pokuty bývají nepříjemné.