5 varování, že rozvodový řemen už nezvládne další kilometry

Nejčastější chyba: letní kapalina a zanedbané lišty Začnete tím, co je nejviditelnější – samotnými steráči. Po letní sezóně na nich zůstává vrstva mastnoty, prachu a zbytků hmyzu, která snižuje jejich přilnavost ke sklu. Pokud lišty nevyčistíte, budou v zimě „rozmazávat" vodu a zanechávat šmouhy. Ideální je lišty otřít hadříkem namočeným v odmašťovacím prostředku, a poté je ošetřit silikonovým přípravkem, který prodlouží jejich životnost. Pozor ale na to, abyste nepoužili přípravek, který zanechává mastný film na skle – ten by v zimě způsoboval mlžení a zhoršoval viditelnost.

Před prvním skutečně mrazivým ránem si udělejte test celého systému. Nastartujte auto, zapněte stěrače a ostřikovače a sledujte, zda voda stříká rovnoměrně na obě strany skla a zda lišty stírají bez přeskakování. Pokud se něco nezdá v pořádku, opravte to hned. V zimě nechcete zjistit, že ostřikovače nefungují, až když jste na dálnici a čelní sklo je pokryté špínou od projíždějících kamionů. Příprava steráčů a ostřikovačů není žádná věda, ale vyžaduje systematičnost. Když si na ni zvyknete, ušetříte si spoustu nepříjemností i peněz za drahé opravy.

Výměna vzduchového filtru patří mezi nejjednodušší úkony, které zvládnete sami během pár minut. Přesto ji mnoho řidičů odkládá, dokud se neprojeví znatelné problémy s chodem motoru. Přitom stačí dodržet pár zásad a nemusíte být mechanik. Základním pravidlem je vědět, kde filtr hledat, a mít po ruce správný díl. Většina automobilů má filtr umístěný v plastové skříňce na sání vzduchu, obvykle v blízkosti motoru. Skříňka se otevírá pomocí spon nebo šroubů, které snadno uvolníte bez speciálního nářadí.

Kontrolou projdou i samotné trysky ostřikovačů. Pokud jsou zanesené nečistotami, stříkají nepravidelně nebo vůbec. Pomocí tenké jehly nebo špendlíku jemně vyčistěte otvory trysek. Pozor na to, abyste je nepoškodili – trysky jsou citlivé na tlak. Pokud jsou vyhřívané, ověřte, že fungují. Vyhřívání trysek je v zimě velký pomocník, protože zabraňuje namrzání kapaliny přímo na skle. U starších vozů, které vyhřívání nemají, můžete použít speciální krytky na trysky, které se nasazují na noc – zabrání zamrznutí zbytků kapaliny v trysce.

Zimní provoz auta s sebou nese řadu úkolů, na které se snadno zapomíná. Steráče a ostřikovače přitom patří mezi nejvíce namáhané části vozu právě v období mrazů, sněžení a slané vody. Pokud je necháte bez přípravy, první ranní škrábání oken může skončit poškozenou stírací lištou, zamrzlým systémem nebo dokonce prasklou hadičkou. Přitom stačí pár desítek minut a pár jednoduchých úkonů, abyste se těmto problémům vyhnuli.

Postup výměny a nejčastější chyby Demontujte kryt rozvodů a povolte napínací kladku. Poté si označte polohu vačkových hřídelů a klikového hřídele. Pokud nemáte zámkové přípravky, použijte křídu nebo barvu na označení zubů řemene. Sejměte starý řemen a porovnejte ho s novým, zda mají stejný počet zubů a délku. Při montáži nového řemene musí být všechny značky přesně zarovnány. Napínací kladku dotáhněte podle specifikace výrobce, obvykle na určitý moment, a poté řemen několikrát protočte, abyste ověřili, že vše lícuje.

Zanesený filtr postupně omezuje průtok paliva, což vede k chudší směsi. Motor pak při akceleraci, jízdě do kopce nebo při vyšší zátěži začne vydávat kovové klepání, které připomíná cinkání. Tento zvuk vzniká při nedokonalém spalování a přehřívání válců. Pokud si všimnete, že se klepání objevuje především při prudším sešlápnutí plynu, je vysoká pravděpodobnost, že filtr nestíhá dodávat potřebné množství paliva.

Pozor na rozteč kol (PCD) – to je počet děr a vzdálenost mezi nimi. Pokud koupíte disk se špatnou roztečí, nepomůže ani centrovací kroužek. Většina evropských vozů má 5×112 nebo 5×114,3, ale výjimky existují. Vždy to ověřte v technickém průkazu, nejen podle značky auta. Další pastí je středová díra – pokud je menší než náboj, disk nenasadíte. Pokud je větší, potřebujete redukční kroužky, které ale nejsou součástí každé sady. Bez nich se kolo nebude točit přesně a projeví se to vibracemi ve volantu.

Nezapomínejte, že palivový filtr se vyměňuje podle servisního plánu výrobce, obvykle v intervalu, který odpovídá určitému nájezdu. Pokud jezdíte často na krátké trasy, necháváte vozidlo parkovat delší dobu nebo tankujete u neověřených čerpadel, zkraťte interval výměny. U starších vozidel se vyplatí preventivní výměna každý druhý rok, a to i v případě, že klepání motoru ještě nenastalo. Zanedbaný filtr se totiž projeví nejprve nenápadně, ale postupně dokáže zničit dražší komponenty palivové soustavy.