Proč se vyplatí nechat si ušít povlečení, závěsy či ubrus na míru?

Nejjednodušší cesta, jak začít, je zaměřit se na neutrální základ. Krémová, béžová, světle šedá nebo přírodní lněná barva fungují v obou místnostech a vytvoří klidný rámec. Pak teprve přidejte výraznější akcenty, které se budou lišit. Například v obýváku použijete zelené deky a v ložnici zelenou na přehozu. Díky tomu budou místnosti působit provázaně, ale každá si zachová svou atmosféru. Typická chyba je použít v každé místnosti úplně jinou dominantní barvu, třeba modrou v obýváku a oranžovou v ložnici, a pak se divit, že to doma „nesedí".

Častou chybou je měřit jenom matraci a zapomenout na to, že postel není volně stojící. Když je postel u stěny, jednu stranu přikrývky nepotřebujete přehnout přes okraj – proto si můžete dovolit menší šířku. Ale pokud je postel uprostřed místnosti, potřebujete přikrývku, která na obou bocích převisí alespoň o 15 cm. Změřte si proto i vzdálenost od okraje matrace k zemi, případně k rámu postele – to vám napoví, jaký přesah je reálný.

Jaký rozměr přikrývky zvolit podle naměřených hodnot Základní pravidlo je, že přikrývka by měla být o 20–40 cm širší a o 20–30 cm delší než matrace. U jedné osoby to znamená, že když je matrace 90×200, potřebujete přikrývku alespoň 140×220. U manželské postele 180×200 to pak vychází na 220×240. Pokud máte postel, kterou používáte jen vy, ale je široká 120 cm, neberte si přikrývku podle šířky matrace – zvolte raději rozměr pro jednolůžko, který je úzký a dobře se s ním manipuluje. Naopak u dvoulůžka je důležité, aby přikrývka přesahovala na obě strany rovnoměrně, jinak bude jeden z vás bojovat o peřinu.

Když si tedy změříte postel správně, vyhnete se nepříjemnému překvapení v obchodě i doma. S těmito čísly v ruce si pak už jen vyberete materiál podle ročního období a můžete se těšit na klidný spánek bez toho, abyste v noci bojovali o peřinu. A pamatujte: rozměr přikrývky nechte vždy o něco větší, než je matrace, ale ne o tolik, aby se na posteli tvořily zbytečné záhyby a přikrývka se shrnovala.

Věnujte pozornost také světlu a velikosti místnosti. V menší ložnici by měl být textil světlejší a vzdušnější, aby ji opticky nezahltil. V obýváku, kde často trávíte více času, si můžete dovolit tmavší tóny a výraznější textury. Pokud máte malý byt a obě místnosti sousedí, pomáhá použít stejné závěsy v obou prostorách. Nechte je ale barevně lehce odlišit – třeba stejný materiál, ale jiný odstín. Tím docílíte plynulého přechodu mezi zónami, aniž byste museli kupovat úplně identické kusy. Typický omyl je snažit se úplně sjednotit všechny barvy a vzory, čímž místnosti ztratí charakter a začnou být fádní.

Další důležitý bod je výběr materiálu. Bavlna s vyšší gramáží vydrží více a lépe drží tvar, len má přirozený vzhled a je vhodný na léto, ale vrásčí. Pro závěsy se hodí těžší tkaniny, jako je samet nebo směs s polyestarem, které dobře padnou a nepropouštějí příliš světla. Vyhněte se čisté viskóze, pokud nechcete, aby závěsy po vyprání ztratily tvar – viskóza se sráží a deformuje. U povlečení je nejlepší osvědčená bavlna s hustou vazbou, případně saténový úplet, který je příjemný na dotek a nevyžaduje žehlení.

Sušení je stejně důležité jako praní. Pokud máte sušičku, použijte program na bavlnu nebo syntetiku podle složení. Povlečení ale vyndejte, jakmile je suché, a ihned ho složte, aby nezůstalo ležet v bubnu – jinak se vytvoří ostré pomačkání, které nejde vyžehlit. Pokud sušíte na šňůře, povlečení nejprve důkladně vytřepejte a pověste za delší stranu. Vyhněte se přímému slunci, které barvy vysušuje a způsobuje jejich blednutí. Naopak v zimě nebo za vlhkého počasí povlečení sušte v místnosti, ale s dobrou cirkulací vzduchu.

Nakonec se zaměřte na detaily, které dělají největší rozdíl. Pruhovaný přehoz v ložnici nemusí být přesnou kopií pruhů na koberci v obýváku, stačí, aby měl stejnou šířku pruhů nebo stejný barevný poměr. Podobně fungují deky přes opěradlo pohovky, které opakují barvu ložního povlečení. Nezapomínejte na to, že textil by měl být hlavně praktický. Příliš mnoho dekorativních polštářů v ložnici na spaní je k ničemu. Vybírejte tak, aby se daly snadno sundat a prát. Před nákupem si vždy vezměte vzorek látky a porovnejte ho při denním i umělém světle, jinak se barvy mohou lišit víc, než čekáte.

Pamatujte, že povlečení nepatří do přeplněné pračky a nevyžaduje agresivní prací prostředky. Nesprávné dávkování pracího gelu zanechává na tkanině šmouhy a může způsobit alergickou reakci. Pokud chcete, aby si povlečení zachovalo tvar co nejdéle, perte ho maximálně jednou týdně, a to na program s nízkou teplotou. Po každém vyprání ho nechte důkladně proschnout, než ho uložíte – vlhkost v šatníku je živnou půdou pro plísně a zatuchlý zápach.